Zpět na výpis článků

Opravdu musí název značky něco znamenat?

Brand

Stanislav Lang
Markeťák
Zveřejněno
12/11/2026
Ikona jednoduché knihy s dvěma vodorovnými čarami na obálce představující text.
15
min

Häagen-Dazs není dánsky, IKEA je zkratka, kterou nikdo nezná a Kodak nic neznamená. Jméno značky nemusí nic znamenat. Stačí, když dobře zní a vy ho pak neměníte každé dva roky.

Hledání jména je řehole

Jedno si upřesníme hned na začátku. Když říkáme, že název nemusí nic znamenat, myslíme tím znamenat v hlavě zákazníků. Co jméno znamená pro vás, nebo jaký příběh se k němu váže, je vaše věc. Zákazníci uvidí jen shluk hlásek, který pro ně časem naplníte obsahem.
‍

Každý, kdo někdy hledal jméno pro značku, to zažil:

1. Musí být volná .com doména, aby se hodila nejlépe pro celý svět
2. Název musí znít sexy.
3. A hlavně, jméno musí v jednom slově odvyprávět, kdo jste, co děláte a proč jste lepší než ostatní.
‍

Až na to, že…. poslední kritérium je nesmysl. Pojďme si to ukázat na značkách, které znáte.

Häagen-Dazs: dánština, která neexistuje

Reuben Mattus prodával zmrzlinu v Bronxu. V roce 1960 si řekl, že jeho nová prémiová řada musí působit evropsky, protože Američané si tehdy spojovali kvalitu se starým kontinentem. A tak si vymyslel dánsky znějící slovo.

Jenže ono vlastně ani dánsky nezní. V dánštině totiž neexistuje přehláska, kombinace „zs“, ani slovo, které by se Häagen-Dazs aspoň podobalo. A přesto Mattus nechal na první etikety natisknout obrys Dánska.

Tradují se dvě verze, proč zrovna Dánsko. Podle jedné šlo o poctu zemi, která se za války zachovala k Židům solidárně. Podle druhé Mattus prostě zkoumal, kterou zemi si Američané spojují s kvalitou, a vyšlo mu Dánsko. Ale na žádné z verzí nezáleží. Značka funguje přes 60 let, aniž by zákazník potřeboval vědět, co její jméno znamená.

Odbočka do teorie: Jenni Romaniuk z institutu Ehrenberg-Bass popisuje efekt země původu jako jednu z asociací, které si značka může vypůjčit. Někdy pomáhá, někdy škodí. Ale předně nemusí jít o skutečný původ. Stačí, jak  vypadá. Häagen-Dazs si vypůjčil celé Dánsko bez jediného Dána.

Kodak a Rolex: jména vyrobená ze zvuku

Pokud název nemusí nic znamenat, podle čeho ho tedy vybrat? Následující dva příklady odpovídají stejně: podle zvuku.

George Eastman v roce 1888 hledal jméno pro svůj fotoaparát. Měl rád písmeno K, připadalo mu, jak později řekl, „silné a ostré“. Se svou matkou skládali kombinace písmen tak dlouho, až našli krátké slovo, které začíná i končí na K, téměř se nedá zkomolit a v žádném jazyce nic neznamená. Tak vznikl Kodak. Pravděpodobně nejčistší případ vymyšleného jména v historii.

Hans Wilsdorf měl v roce 1908 podobné zadání. Chtěl jméno -   krátké, snadno zapamatovatelné a které se dá vyslovit v každém jazyce. Údajně zkoušel stovky kombinací, než mu Rolex „prostě zazněl“. Pointa je stejná: jméno nevzniklo z významu, ale z rytmu.

Že na zvuku hlásek záleží, ukazuje i jeden z experimentů v psychologii. Ukažte lidem oblý a ostrý tvar a zeptejte se, který je „bouba“ a který „kiki“. Zhruba 95 procent lidí, napříč jazyky i kulturami, přiřadí oblý tvar k bouba a ostrý ke kiki. Zvuk nese význam i tam, kde slovo žádný nemá.

Kodak je kiki. Milka je bouba.

Daniel Kahneman k tomu přidává ještě jednu vrstvu: kognitivní snadnost. Co se snadno vysloví, se i snadno zpracuje. A to pak působí známě a důvěryhodně. Proto je „dá se nadiktovat po telefonu“ důležitější kritérium než „nese význam“.

Názvy, jejichž význam zákazník ani nezná

U následujících značek význam existoval. V současné době ho ale zná málokdo a nikomu to asi nevadí:

  • IKEA: zkratka jména zakladatele Ingvara Kamprada, a jeho domoviny - statek Elmtaryd, vesnice Agunnaryd.
  • BMW: sexy název z nudného Bayerische Motoren Werke.
  • Milka: Milch + Kakao.
  • Haribo: zakladatel Hans Riegel, Bonn.
  • Adidas: Adi Dassler, přezdívka + tři písmena příjmení.
  • Google: překlep slova googol, jednička a sto nul.
  • Apple: Jobsova návštěva jabloňového sadu se vepsala do názvu technologického giganta.

Když se na seznam podíváte pozorně, najdete v něm čtyři cesty, jak se k jménu dostat:

  1. Vymyslete název od nuly. Häagen-Dazs, Kodak, Rolex. Nejtěžší cesta, ale jméno je pak jen vaše.
  2. Slepujte jména a slova. IKEA, BMW, Milka, Haribo, Adidas. Význam zná jen zakladatel. Zákazník slyší rytmus.
  3. Ohýbejte existující slova. Google. Překlep, který se stal slovesem.
  4. Jděte pro název mimo obor. Apple. Nebo Puma. Slova, která něco znamenají, ale ne ve vaší kategorii. Právě ten nesoulad je zapamatovatelný.

Všechny čtyři cesty mají společné to, že tvůrce vybíral podle toho, jak jméno zní a jestli ho baví. Význam dodalo až používání.

Pár rad, než se do nového názvu zamilujete

  • Dá se nadiktovat po telefonu a napsat napoprvé?
  • Je ve vaší kategorii trochu divné? Podivnost je to, co hledáte.
  • Nemá v sobě kategorii nebo město, které za pět let přerostete?
  • Vysloví ho i trh, kam chcete expandovat?
  • Je volná doména a dá se chránit? A opravdu to potřebujete?
  • Baví vás? Budete ho používat roky a beze změny.

A nezapomínejte, pravidla jsou od toho, aby se porušovala. Tak třeba vznikl claim pro Aditeg. Klient po telefonu upřesňoval název firmy zákazníkům. A protože G a K je zaměnitelné, upřesnil to slovy “na konci je G, jako guma”.

Stanislav Lang
Markeťák

Jméno, které vás baví,
bude dlouho fungovat

Häagen-Dazs je slovo, které dřív nic neznamenalo, a dnes je prémiovou zmrzlinou pro půlku planety. Ne proto, že by Reuben Mattus našel to jediné správné jméno. Ale proto, že si vybral jméno, které se mu líbilo, a pak ho šedesát let používal stejně.

Nehledejte jméno, které projde přes tisíc racionálních kritérií. Hledejte takové, které vás baví vyslovit. Význam mu dodáte později.

‍

Doporučené články

zavřít